fbpx

Studie o účincích hypnózy v průběhu těhotenství a porodu

V této části najdete některé nedávné studie a systematické rešerše, které zkoumají účinky hypnózy a dalších technik, které učíme na kurzu hypnoporodu Jemného Zrození, na výsledek porodu:

Tady najdete další informace vydané v časopise BMJ (British Medical Journal)

  • „Neočekávané důsledky: zkušenosti žen s autohypnózou jako prostředkem úlevy od bolesti během porodu“, Finlayson ,Downe, Hinder, Carr, Spiby, Whorwell. BMC Pregnancy Childbirth. 25. září 2015. ÚVOD: Autohypnóza jako prostředek tišení porodních bolestí je čím dál rozšířenější. Předchozí studie přinesly smíšené výsledky. Je jen velmi málo dat týkajících se názorů žen na hypnózu v tomto kontextu a zkušeností s jejím použitím. Jako součást randomizované kontrolované studie autohypnózy pro úlevu od porodních bolestí (zkouška SHIP) jsme provedli kvalitativní rozhovory s náhodnými ženami z intervenční části, abychom se dozvěděli více o jejich názorech na použití autohypnózy během porodu a jejich zkušenostech s ní.

METODY: Účastnice byly náhodně vybrány z intervenční části studie, která spočívala ve dvou antenatálních kurzech nácviku autohypnózy a v doplňkovém CD, které měly ženy denně poslouchat od 32. týdne těhotenství až do porodu dítěte. Ty, které souhlasily, potom výzkumníci navštívili doma 8-12 týdnů po porodu a udělali s nimi rozhovor. Po převedení do psané podoby byly rozhovory iteračně analyzovány a autoři diskutovali o konceptech, které se v nich objevovaly, a identifikovali dílčí témata. Ta potom použili k vytvoření hlavní metafory, nebo globálního tématu v procesu známém jako tematická analýza.

VÝSLEDKY: Z 343 žen v intervenční skupině bylo 48 osloveno s žádostí o rozhovor a 16 se rozhovoru zúčastnilo v 12měsíčním období od února 2012 do ledna 2013. Digitalizace dat a jejich následná analýza odhalila globální téma „neočekávané důsledky“, které podpořilo 5 dílčích témat „klid v prostředí strachu“, „skeptik uvěřil“, „nalezení vlastního prostoru“, „zpoždění a zklamání“ a „osobní preference“. Většina účastnic popisovala autohypnózu jako pozitivní zkušenost a udávala pocity klidu, sebedůvěry a síly. Považovaly tuto intervenci za přínosnou a využívaly řadu nových strategií, kterými si autohypnózu přizpůsobovaly. Některé ženy popisovaly pocity frustrace nebo zklamání, když jejich uvolnění porodní asistentky při přijímání špatně interpretovaly nebo když jejich porodní zážitek neodpovídal jejich očekáváním.

ZÁVĚR: Ženy v této studii obecně oceňovaly antenatální nácvik autohypnózy a považovaly ji při porodu za užitečnou. Pokud se má tato technika implementovat v péči o rodičku, musí si být poskytovatelé péče vědomi existence stavu soustředěného uvolnění, které ženy využívající tuto techniku prožívají.

ÚVOD: Za účelem ověřit rozšířená tvrzení o účinnosti hypnózy při úlevě od bolesti během porodu jsme se zaměřili na dostupné výsledky.

METODY: V databázích Medline, Embase, Pubmed a Cochrane Library 2004.1 byly vyhledány klinické studie, ve kterých byla hypnóza během těhotenství a porodu porovnána s jiným zásahem, žádnou léčbou nebo placebem. Studovány byly i seznamy zdrojů získaných prací a textů o hypnoterapii. Nebylo stanoveno žádné jazykové omezení. Naše primární měřítko výsledku byla nutnost analgesie při porodu (žádná analgesie, opiáty nebo epidurální aplikace) a intenzita porodních bolestí. Pro další posouzení podle předem definovaných kritérií byly zařazeny vhodné srovnávací studie. Byly provedeny meta-analýzy zahrnutých randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) hodnocených podle předem definované škály jako „dobré“ nebo „adekvátní“ kvality.

VÝSLEDKY: Bylo nalezeno pět RCT a 14 nerandomizovaných srovnání (NRC) zkoumajících 8395 žen, ve kterých byla jako porodní analgesie využita hypnóza. Čtyři RCT zahrnující 224 pacientek zkoumaly primární předmět zájmu. Jedna RCT byla z hlediska kvality hodnocena jako špatná. Meta-analýzy tří zbývajících RCT ukázaly, že v porovnání s kontrolními subjekty vyžadovalo analgetika méně rodiček využívajících hypnózu, relativní riziko=0,51 (95% interval spolehlivosti 0,28, 0,95). Jedno ze dvou zahrnutých NRC ukázalo, že ženy, které využily hypnózu, své porodní bolesti hodnotily jako méně intenzivní v porovnání s kontrolní skupinou (P<0,01). Druhé ukázalo, že hypnóza snižovala nutnost použití opioidu (meperidinu) (P<0,001) a zvyšovala počet případů, kdy při porodu nebyla nutná farmakologická analgesie (P<0,001).

ZÁVĚR: Profil rizika/prospěšnosti hypnózy ukazuje potřebu dobře navržených studií, které by účinky hypnózy při porodu potvrdily.

ÚVOD: Mnoho žen by se raději vyhnulo farmakologickým nebo invazivním metodám tišení porodních bolestí a to možná přispívá oblibě doplňkových metod tišení bolesti. Tato rešerše zkoumala v současnosti dostupné závěry podporující využití alternativních a doplňkových terapií tišení porodních bolestí.

CÍLE: Prozkoumat účinky doplňkových a alternativních terapií pro tišení porodních bolestí na mateřskou a perinatální úmrtnost.

STRATEGIE VYHLEDÁVÁNÍ: Prohledali jsme Registr skupinových studií těhotenství a dětství Cochrane (únor 2006), Centrální registr kontrolovaných studií Cochrane (The Cochrane Library 2006, číslo 1), MEDLINE (1966 až únor 2006), EMBASE (1980 až únor 2006) a CINAHL (1980 až únor 2006).

KRITÉRIA VÝBĚRU: Kritéria zařazení zahrnovala publikované i nepublikované randomizované kontrolované studie porovnávající doplňkové a alternativní terapie (nikoli však biofeedback) s placebem, žádnou léčbou nebo farmakologickými přístupy k tlumení porodních bolestí. Byly zahrnuty všechny ženy v první a druhé fázi porodu, ať už prvorodičky nebo vícerodičky rodící spontánně nebo po vyvolání.

SBĚR DAT A ANALÝZA: Byla provedena meta-analýza využívající relativní rizika pro dichotomické výsledky a průměrné rozdíly u spojitých výsledků. Měřítka výsledku byla spokojenost matky, použití farmaceutik proti bolesti a nepříznivé důsledky pro matku a novorozence.

HLAVNÍ VÝSLEDKY: Do rešerše bylo zahrnuto čtrnáct studií obsahujících údaje o 1537 ženách využívajících různé terapeutické prostředky k tišení bolesti; do meta-analýzy bylo zahrnuto 1448 žen. Tři studie využívaly akupunkturu (n = 496), jedna audio-analgesii (n = 24), dvě studie akupresuru (n = 172), jedna aromaterapii (n = 22), pět studií hypnózu (n = 729), jedna studie masáž (n = 60) a relaxaci (n = 34). Studie s akupunkturou ukázaly sníženou nutnost tlumení bolesti (relativní riziko (RR) 0,70, 95% interval spolehlivosti (CI) 0,49 až 1,00, dvě studie, 288 žen). Ženy ovládající autohypnózu potřebovaly méně často farmakologickou analgesii (RR 0,53, 95% CI 0,36 až 0,79, pět studií, 749 žen) včetně epidurální analgesie (RR 00, 95% CI 0,22 až 0,40) a byly spokojenější s tím, jak zvládaly porodní bolesti ve srovnání s kontrolní skupinou (RR 2,33, 95% CI 1,15 až 4,71, jedna studie). U žen využívajících aromaterapii nebo audio analgesii nebyly pozorovány žádné rozdíly.

ZÁVĚR AUTORŮ: Akupunktura a hypnóza mohou být přínosné při tišení porodních bolestí, počet studovaných žen je však nízký. Jen málo jiných doplňkových terapií bylo podrobeno řádnému vědeckému zkoumání.

  • „Účinky hypnózy na tlumení bolesti během porodu u těhotných Íránek“, Abbasi et al, Middlesex, UK – International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis, duben 2009   Tato studie popisuje účinky hypnózy na tlumení bolesti během porodu. S využitím kvalitativního přístupu se 6 těhotných žen naučilo autohypnózu použít při porodu. Výsledky byly analyzovány pomocí Colaizziho metody. Ženy své pocity z hypnózy během porodu popisovaly jako: pocit úlevy a útěchy, sebedůvěry, uspokojení, nepociťování porodních bolestí, změna pocitu bolesti v tlak, zmírnění strachu z přirozeného porodu, absence únavy a absence úzkosti. Udávaly větší zaměření na dělohu a svaly čípku, uvědomování si všech fází porodu a „pozitivní myšlení“. Porody byly ve srovnání s předchozími zkušenostmi vnímány jako velmi uspokojivé.
  • „Hypnóza u porodu: retrospektivní komparativní analýza výsledků v praxi jednoho porodníka“, Vandevuss, J et al, Milwaukee, USA – American Journal of Clinical Hypnosis, říjen 2007   Tato průzkumná, popisná studie prováděná retrospektivně podle perinatálních lékařských záznamů porovnávala výsledky porodů 50 žen, které zvolily předporodní přípravu hypnózou (obvykle série pěti kurzů), a 51 žen, které ji nezvolily, z případů jednoho porodníka. Skupiny byly demograficky podobné. Aby bylo dosaženo podobného počtu účastníků jako ve skupině s hypnózou, byla kontrolní skupina z pacientek porodníka, které se rozhodly přípravy hypnózou nezúčastnit, náhodně vybrána na základě parity a způsobu porodu. Prenatální příprava hypnózou vedla k významně nižšímu použití sedativ, analgesie a lokální anestezie během porodu a k vyššímu neonatálnímu Apgar skóre po 1 minutě. Další fyziologická měřítka a výsledky nebyly statisticky významné, ačkoli některé trendy byly klinicky zajímavé. Dobře kontrolované studie zajistí, že kliničtí lékaři budou hypnózu nabízet častěji jako možnost tlumení bolesti při porodu. Další poskytnuté informace zahrnují pragmatické, klinické a nákladové informace ohledně začlenění hypnózy do lékařské praxe.
  • „Nejvýznamnější zjištění: hypnotizovatelnost jako centrální koncept a klinická užitečnost hypnózy“, Barabasz, A et al, Washington, USA – International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis, červenec 2007.

Nedávno se v obecné vědecké literatuře objevilo šest pro komunitu okolo hypnózy obzvláště zajímavých prací. Tři z těchto prací byly publikovány jako součást metaanalýzy Cochrane Collaboration z roku 2006 týkající se přínosu lékařských zásahů. Tyto recenze analyzují výzkumnou literaturu o účinnosti hypnózy pro léčbu bolesti spojené s jehlami u dětí, tišení bolesti během porodu a konverzní poruchou. Hypnóza je nejslibnější studovaná psychologická intervence při procedurální bolesti spojené s jehlami a pocitem ohrožení u dětí a adolescentů; je efektivní jako podpůrná analgesie během porodu a její užitečnost je nejistá při léčbě konverzní poruchy. Druhá skupina tří studií jednoznačně ukazuje centrální roli hypnotizovatelnosti jako faktoru pro předpověď reakce v prostředí laboratoře, analogické léčby a lékařské praxe. Jeden z těchto článků je možná nejdůležitější prací o hypnóze za mnoho let.

  • „Antenatální autohypnóza u porodu: pilotní studie“, Cyan, AM et al, Adelaide, Austrálie – Anaesthesia and Intensive Care, srpen 2006   V našem zařízení používáme antenatální trénink autohypnózy již přes tři roky jako nástroj k navození uvolnění, úlevy od úzkosti a bolesti u žen při porodu. Abychom vyhodnotili účinky hypnoterapie, prospektivně jsme sbírali data týkající se použití hypnózy při přípravě na porod a porovnávali výsledky porodu u žen podstupujících antenatální hypnózu s kontrolní skupinou se shodnou paritou a věkem během těhotenství.

METODY: Prospektivní data o ženách vyškolených v autohypnóze byla sbírána mezi srpnem 2002 a srpnem 2004. Výsledky porodu u žen využívajících hypnózu byly porovnány s rutinně sbíranými retrospektivními daty žen se shodnou paritou a věkem během těhotenství, které rodily po 37 týdnech těhotenství během roku 2003.

VÝSLEDKY: Sedmdesát sedm žen před porodem postupně během přípravy na porod školených v autohypnóze bylo porovnáno s 3249 ženami stejné parity a věku během těhotenství. U žen ovládajících antenatální autohypnózu prvorodičky méně využívaly epidurální anestezii: 36 % (18/50) v porovnání s 53 % (765/1436) v kontrolní skupině (RR 0,68 [95% CI 0,47-0,98]) a bylo za potřebí méně augmentace: 18 % (9/50) oproti 36 % (523/1436) (RR 0,48 [95%CI 0,27-0,90]).

ZÁVĚRY: Naše klinická zjištění jsou v souladu s nedávnými meta-analýzami, které ukázaly pozitivní výsledky spojené s využitím hypnózy při porodu. Je zapotřebí randomizovaných zkoušek s adekvátní silou, které by dále objasnily účinky hypnózy při přípravě na porod.

  • „Hypnóza pro usnadnění nekomplikovaného porodu“, Mehl-Madrona LE, Tuscan USA – The Americal Journal of Clinical Hypnosis, duben 2004   Předchozí autorův výzkum ukázal, že komplikovaný výsledek porodu se od nekomplikovaného lišil kvůli psychologickým faktorům. Účelem této studie bylo zjistit, zda může prenatální hypnóza podpořit nekomplikovanost porodu. Po psychologickém vyšetření bylo 520 těhotných žen v prvním nebo druhém trimestru těhotenství náhodně rozděleno do skupiny podstupující prenatální hypnózu a skupiny pouze sledované. Autor prováděl veškerou hypnózu způsobem podobným metodě vyučované Davidem Cheekem. Cílem bylo snížit strach z porodu a rodičovství; zmírnit úzkost; zmírnit stres; identifikovat specifické strachy, které by mohly komplikovat průběh porodu (věnovat se jim, pokud je to možné) a připravit ženy na samotný porod. Pouze sledovaná skupina byla přiřazena k osobně nesledované kontrolní skupině. Ženy podstupující prenatální hypnózu měly významně lepší výsledky než ženy, které ji nepodstoupily. Další vyhodnocení naznačilo, že hypnóza funguje tak, že předchází negativním emočním faktorům, které by vedly ke komplikovanému porodnímu výsledku. Pouze sledovaná skupina vykazovala jen minimální rozdíly ve výsledku v porovnání s kontrolní skupinou. Rutinní využívání hypnózy by mohlo zlepšit porodnický výsledek.