Klinické studie zavrhují ultrazvuk

Chceme důvěřovat. Chceme, dokonce potřebujeme věřit, že lékařské a farmaceutické zákroky byly řádně prověřeny.

Když nám lékaři říkají, abychom si nedělali starosti, chceme jejich slovům věřit. Historie nám, bohužel, ukázala, že každý později zakázaný zákrok, každý lék stažený z oběhu, počínaje Vioxxem – lékem proti bolesti až po rentgeny nohou prováděné v obchodech s obuví, měl státem schválené povolení ohledně bezpečnosti a účinnosti. Ultrazvuk na tom možná nebude jinak. Zavržení ultrazvuku Dokonce i samotný název zní jemně, že ano? Ultrazvuk.

Evokuje v nás nějakou rádoby lázeňskou proceduru v tiché, tmavé místnosti, bezbolestné klouzání snímače po kůži. Co se týče těhotenství, se tento zákrok nepozorovaně vloudil do zkušenosti téměř každé těhotné ženy. Kdo by nechtěl vidět své dítě? Kdo by nechtěl udělat tento test? Proč se obtěžovat a zabývat se nějakým iracionálním hledáním duchovního spojení s nenarozeným dítětem, když si můžeme pohodlně sednout a dívat se na důkaz přímo na monitoru?

• Níže uvádím postřehy, jak jsme se dostali do pasti nedostatečně prověřených lékařských zákroků:
• Slibují přehnané výsledky, které jsou lákavé pouze teoreticky (můžete zjistit zdravotní stav vašeho dítěte pomocí neškodného zařízení!) Využívají strach (když se nebudete chtít podívat, nedozvíte se o možných problémech)
• Jejich intenzita / frekvence / všeobecné použití se zvyšuje, aniž by byly přesvědčivé důkazy pro nezbytnost takového zvyšování
• Stávají se tak rutinní, že kontrolní klinické studie jsou považovány za zbytečné

Je to pouze příklad tolika dalších zásahů, kterým dnes čelí naše děti. Součinnosti mnoha z nich se přičítá více než 50% výskytů chronických onemocnění a celosvětově se řadí na 34. místo příčiny kojenecké úmrtnosti.

Kluzký svah

Naše babičky byly v těhotenství posílány na rentgen. Zní to jako špatný vtip, že ano? Rentgen byl desítky let považován za bezpečný, než se trend obrátil. Nyní americká Vysoká škola porodnictví (ACOG) uvádí:

“Ultrasonografie využívá zvukové vlny, což není forma ionizujícího záření. V rámci diagnostiky ultrazvukových postupů, včetně vyšetření duplex-doppler, nebyly zaznamenány žádné případy dokumentovaných nežádoucích účinků na plod. … Neexistují žádné kontraindikace ultrazvukových úkonů během těhotenství. Tato metoda ve velké míře nahradila rentgen jako primární způsob zobrazování plodu během těhotenství.”

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) se oprostil od posouzení ultrazvuku. V 80. letech byly ultrazvukové studie ve velké míře zastaveny navzdory faktu, že v roce 1992 samotný FDA zvýšil limit 8 krát, přičemž stávající přístroje používají značně silnější signály a nejsou standardizovány žádnými předpisy. V posledních několika desetiletích se ultrazvuková technologie vyvíjí z hlediska maximální expozice a intenzity (od 46 do 720 mW/cm2). Novější verze zůstávají do značné míry neprověřeny, jsou často vadné a bez státem vyžadovaných předpisů na zaškolení obsluhy.

K čemu je to dobré?

V roce 2001 mělo jeden ultrazvuk přinejmenším 67% těhotných žen a v roce 2009 už bylo 99,8% žen, které ho měly průměrně 3 krát. Studie z r. 2006 zjistila, že ženy s vysoce rizikovým těhotenstvím chodily na ultrazvuk průměrně 4,2 krát.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv připouští, že dlouhodobé účinky ultrazvukové “kavitace” nejsou známy. Určitý náznak obav se, nicméně, objevuje ve vyjádření výše uvedeného úřadu, že u ultrazvuku “na doporučení lékaře”, který je prováděn porodníkem převažuje přínos nad rizikem. Je to doloženo na důkazech? 

Co se týče “účinnosti”, několikanásobné Cochranovy studie neprokázaly úbytek úmrtnosti dětí při porodu díky rutinním ultrazvukům v normálním těhotenství, ale zvýšené riziko císařského řezu při screeningu během třetího trimestru. Odborná literatura odsuzuje ultrazvuk, pokud se používá pro účely rutinních kontrol, kontroly orgánů v druhém trimestru, pro určení biofyzikálního profilu, posuzování stavu plodové vody a k Dopplerovskému vyšetření u nízko i vysoce rizikových těhotenství.

Chceme věřit, že tento zásah je v těhotenství nápomocný, ale není to fakt, který by se prokázal. U běžných kontrol je velmi významné falešné pozitivní hodnocení. Ultrazvuk vyvolává také úzkost a v nejhorším případě vede k ukončení těhotenství z důvodu anomálií, které jsou ve skutečnosti méně závažné, než se jeví na ultrazvuku, jako tomu bylo u 1 z 200 potratů zapříčiněného negativní informací z ultrazvuku.

Vzhledem k nápadnému nedostatku důkazů pro účinnost ultrasonografie v souvislosti s porodními výsledky, bychom se mohli ptát, proč Mezinárodní ultrazvuková společnost pro porodnictví a gynekologii (ISUOG) jednostranně doporučuje, aby všechny těhotné ženy byly mezi 18 a 22 týdnem věku plodu podrobovány rutinním ultrazvukům? Mohli bychom se rovněž domnívat, že ISUOG se dostala do hlubokého střetu zájmů, o čemž svědčí její veřejné přiznání se k vazbám na přední světové společnosti pro porodnické technologie, jako je například GE Healthcare, Phillips, Samsung MEDISON, Toshiba a Siemens.

Jak víme, že je to bezpečné?

Prokazování bezpečnosti zásahu kterékoli moderní diagnostiky s empirickou jistotou je principiálně nemožné. Pokud se nežádoucí účinek neprojevuje v řádu let nebo desítek let, nebo ještě hůře, je-li předáván generačně, bude trvat nesmírně dlouho, než zjistíme, jaký dopad měly neodsouhlasené experimenty na člověka a řádně posoudíme bezpečnost. Princip předběžné opatrnosti nutí producenty a regulační orgány prokázat bezpečnost výrobku ještě před tím, než je uveden na trh.

Nicméně, účinky ultrazvuku na biologické tkáně jsou všeobecně potvrzeny podle Plaksina a kolektivu, který uvádí:

“Nejen, že je ultrazvuk (UZ) všeobecně používán pro zobrazování; je známo, že při interakci s biologickými tkáněmi způsobuje širokou škálu netermálních jevů od krvácení a nekrózy k jemnějšímu vlivu na buňkách a jejich membránách, jako je zvýšení propustnosti, indukci angiogeneze a zvýšenou genovou transfekci.”

Poznatky získané na zvířatech byly zamítnuty s tím, že mají pouze omezené použití ohledně lidského těhotenství, včetně nedávné studie prokazující povahové abnormality u myší vystavených v děloze 30 minutám ultrazvuku, a starších údajů dokazujících, že prenatální ultrazvuková expozice u myší ovlivnila přemísťování neuronů. Přinejmenším od roku 2008 je známo, že ultrazvukové vlny o délce pouhých 28 W/cm2 jsou schopny způsobit v různých hloubkách mozku živých plodů morčat v průběhu expozice in utero zvýšení teploty mezi 1,2 – 4,9 °C. Tímto se nabízí věrohodný důkaz změn v mozku vyvolaných ultrazvukem včetně změn v přemísťování neuronů implikovaných při autismu.

Jim West, který sestavil největší bibliografii ultrazvukových studií na lidech, tvrdí:

“Aniž by o tom západní vědci věděli, riziko ultrazvuku je potvrzeno v Číně od konce 80. let, kdy tisíce žen dobrovolně podstupujících potrat, tisíce dvojic matka-plod, byly vystaveny pečlivě kontrolovanému diagnostickému ultrazvuku a následně byly abortované plody analyzovány pomocí laboratorní techniky.”

Do průzkumu bylo zapojeno 100 vědců a 2700 dvojic matka-plod. Data z přibližně 65 studií se neobjevují v publikacích Národního ústavu zdraví, ale lze je nalézt v čínských databázích. Pro účely studie byly použity elektronová mikroskopie, průtoková cytometrie, různé biochemické analýzy (imunologické, histologické) a následně se výsledky porovnaly s těhotnými ženami vystavenými falešnému ultrazvuku (s nulovou intenzitou). Při zkoumání mozku, ledvin, rohovek, choriových klků a imunitního systému, došli výzkumníci k závěru, že množství ultrazvukové expozice potřebné k poškození lidského plodu je velmi nízké.

Jim West cituje Ruo Fenga, profesora z Institutu akustiky na Univerzitě Nanjing a redaktora Čínského odborného časopisu o ultrazvuku v medicíně a biologii a také člena Světové federace pro ultrazvuk v medicíně a biologii:

“Ruo Feng, který přezkoumal mnoho z těchto studií, uvádí, že rutinním ultrazvukům je nutno se vyvarovat. Ultrazvuk by měl být používán pouze v případě výjimečných zdravotních indikací a to při minimální intenzitě. Zákrok by měl být velmi krátký, ne delší než 3 minuty, nanejvýš 5 minut. Je třeba se vyhnout mnohonásobným vyšetřením, protože rizika se kumulují. Klinické studie ukázaly, že citlivé orgány jsou poškozeny už po 1 minutě expozice.”

Nový standard

Dnešní těhotenství a dnešní děti skýtají koncept evolučního nesouladu se životem. Jen proto, že nynější životní styl a přístup ke zdraví se staly normativem, ještě neznamená, že je to v souladu s tím, co potřebují naše genomy vytvářené po miliony let evoluce. Antibiotika, psychofarmaka, zpracované potraviny, pesticidy, průmyslové chemikálie, vakcíny, ultrazvuk, chirurgický porod a krmení z láhve nejsou způsob, jak mít zdravé dítě. Zatímco hledáme corpus delicti, který by vysvětlil proč 1 z 6 našich dětí má problémy s učením, udělali bychom lépe, kdybychom nasměrovali naši pozornost na to, co nám poskytují důkazy. Věda neustále poukazuje na závažnost jevů, jako je alostatická zátěž, genetický jednonukleotidový polymorfismus (SNP), dysbióza a nedostatek živin, které jsou spolu s ultrazvukem pro těhotenství velkou zátěží, nemluvě o vakcíně proti hepatitidě typu B hned po narození a dalšími osmi do jednoho roku dítěte.

I v případě, že by ultrazvuk nebyl tak nebezpečný, jak tvrdí některé studie, kliničtí lékaři jako např. MUDr. Sarah Buckley argumentují, že samotná existence ultrasonografie způsobuje u těhotných žen psychickou propast a zaměňuje intimní zkušenost “být s dítětem” na pocit, že vlastníme předmět, který se dá zobrazit na monitoru, volíme riziko namísto budoucího zdravého dítěte. Kvůli těmto a dalším důvodům se snažte v těhotenství vyhledat takovou pomoc, která ctí přirozené odhalování tohoto, do značné míry, tajemného procesu a podporuje pouto mezi matkou a dítětem tak, že pomáhá poskytovat dítěti evolučně rozeznatelné signály o bezpečí prostřednictvím stravy bohaté na živiny, pohybu a vnitřního klidu. Porodní asistentky pro domácí porody a duly dobře vědí, jaký to má význam.

Zdroj ZDE