Příběhy klientů

< Zpět na přehled příběhů

Úspěšný VBAC v porodnici Mělník

Náš příběh začal 3.2.2016-ten den se narodila naše první dcera-akutní císař pro nepostupující porod (41+3,vyvolání…). Jizva na těle se zahojila velmi rychle,žádné potíže,dcera byla naprosto spokojené miminko. Ale jizva na duši,ta mi zůstala. A tak,když jsem v dubnu loňského roku podruhé otěhotněla,začala ve mě hlodat otázka,zda by to tentokrát šlo jinak. Kromě nevolností do konce 4.měsíce mě netrápilo nic,i když druhé těhotenství pro mě bylo tak nějak celkově náročnější. Psychicky i fyzicky. Rozhodla jsem se pro dulu,vybírala porodnici,v září jsem šla na kurz Jemného zrození. Tam jsem se dozvěděla i o této skupince. Mimochodem-díky za Vás všechny-byly jste mi inspirací i podporou zároveň🍀 Nakonec jsem se rozhodla rodit v Mělníku. Na první kontrole v 36tt jsem měla štěstí na doktorku na UZ,která mi řekla,že jizva vypadá dobře,ale ona že na to stejně nedá,protože to o ničem nevypovídá. Doktorka v poradně už tak úplně vstřícná nebyla,s blížícím se datem porodu mě trochu tlačila do plánování indukce,CS…po Vánocích jsem se odhodlala a řekla,že si nepřeju ani jedno,že jen debata o tom mě stresuje a v tomto stavu se porod sám nerozběhne. Koukala na mě trochu divně,ale nakonec řekla,ze jí pak budu muset něco podepsat a tím debata skončila. Proti VBAC ale nikdo nic nenamítal. Na poslední kontrole jsem byla 18.1. s tím, že čípek je stále uzavřený,tuhý a že pokud neporodím,24.1. nastoupím do porodnice. Toho jsem se vážně bála. Po zkušenostech jsem další indukci nechtěla,to radši v klidu naplánovat CS.
Už v noci z 17.-18.1. jsem měla celkem pravidelné vlny,ale kolem třetí ráno jsem usnula a v šest to ustalo úplně. Nutno říct,že jsem se dost snažila si pomoct různými babskými radami🙏🏻V pátek 18.1. jsem vypila ještě jeden ricinový koktejl😉před půlnocí přišla další vlna. Hned od začátku celkem pravidelně po 5-7 minutách,usnout už mě celou noc nenechaly,takže jsem prodýchávala,hučela, v půl páté jsem se odhodlala napustit vanu-měla jsem ale trochu strach,aby to nepřestalo,už jsem chtěla porodit😁pak jsem si všimla,že asi odešla hlenová Zátka. Super! Takže asi fakt rodím! To už jsem vydávala celkem silné zvuky,manžel se vzbudil,v půl šesté jsme volali dulu,ať přijede. Vlny už nabíraly na síle,intervaly se zkracovaly,rozhodla jsem se,že už čekat nebudeme. Takže jsme vyrazili rovnou do porodnice. Dcerku jsme odvedli ke kamarádům a jeli jsme. Cesta do porodnice 30 minut,během té cesty pár vln,pak ze mě něco vyteklo-asi zbytek zátky a krev…na příjmu v porodnici otevřená na osm,takže jdeme na sál. Bohužel vlivem prostředí a přítomností cizích lidí se porod zpomalil. Hned mi píchli vodu,ale nic se nedělo. Branka nebyla úplně zašlá. Po dvou hodinách stále stejný nález. Začal nátlak ze strany lékařů-tak buď vám píchneme buscopan nebo oxytocin a nebo, pokud do hodiny neporodíte,tak sekce. Monitor celkem ok,ale už Vás nemůžeme odpojit,jste po sekci…alespoň mě nenutili ležet ani sedět, stála jsem v předklonu opřená o postel a snažila se prodýchávat,ale při kontrakci tělo chtělo tlačit…dula mi masírovala záda,použila vonné oleje,uklidňovala a podporovala…po krátkém rozhovoru s manželem,kdy jsem už ztrácela naději a byla svolná k sekci,jen aby to bylo v “klidu”,jsem si nechala píchnout buscopan,po 20 minutách nic,tak jsem přistoupila na oxytocin-i když jsem z toho měla obrovský strach. PA mě upozornila,že to bude “hnusný”,ale za chvíli bude malý venku. Nejdřív jsem ležela na pravém boku. Kontrakce strašný,pak začal váznout monitor,tak na druhý bok,tam se ulevilo mě i miminku. No a jdeme rodit🙂doktorka,že už vidí vlásky,ale že teď musím zabrat,to mě nakoplo. Cítila jsem,jak se mě doktorka snaží dole “roztáhnout”,nakonec ale usoudila,že malý stejně neprojde,takže na záda,nástřih,zatlačit a …bylo to. Já a můj muž jsme porodili našeho syna!😁❤️ byl celý zamotaný do pupečníku,trochu ho otřeli,dali mi ho na břicho. Ještě teď tomu nemůžu uvěřit! Chvíli nechali i dotepat pupečník,ale nevím,jak dlouho. Pak přišlo šití,které teda trvalo asi půl hodiny-mám pár stehů i na děložním hrdle…

Od té chvíle,co jsme dorazili do porodnice,to už byl klasický nemocniční porod. Přijeli jsme před sedmou,před desátou se malý narodil. Doktoři byli sice celkem sympatičtí,ale ve svých postupech nekompromisní. Byla jsem ale moc ráda,že mám s sebou dulu a manžela,ten mi byl opravdu velkou oporou a byl to pro nás strašně silný zážitek!❤️

Možná bych ještě dodala,že Mělník, bohužel, není asi nejlepší volba pro “přirozený” porod. Ale těžko říct,jak by porod probíhal,kdyby nešlo o VBAC.

Náš malý princ si vybral krásné datum a krásný slunečný den pro své narození.

❤️Matěj Vendelín❤️19.1.2019 v 9.49hod.❤️3660g a 52cm🍀

Zita