Něžné ptáčátko

​Ahoj dámy!

Ráda bych se podělila o svou zkušenost. V neděli brzy ráno se nám narodilo naše nežné ptáčátko Sofia Laura. Porod byl rychlý, bez jakéhokoliv poranění, zcela přirozený bez jakýchkoliv medikamentů a lékařských zásahů, kontrakce se velmi rychle stupňovaly. Plodová voda praskla až před samotným porodem a malá byla venku jenom pomocí dýchání směrem dolů.

Malinká byla od začátku čilá a vnímavá, všechno kolem sebe zkoumala. Nechala jsem si zpracovat placentu (koktejl a kapsle) a je to malý zázrak, úplně cítím nával energie. Navíc plně kojím od druhého dne a malá má neuveřitelný apetit.  Nicméně, přestože jsem se na hypnoporod připravovala několik měsíců (nejdříve sama, pak i na kurzu s Michaelou) a v domácím prostředí i u převozu kontrakce krásně zvládala, v poslední fázi, po příjezdu do porodnice, jsem souboj s bolestí začala prohrávat. A nebýt mé soukromé porodní asistentky, prohrála bych ho asi úplně.

Přístup na příjmu, kdy se mě ptali na nesmyslné otázky v silných kontrakcích, lékařka, která mi chladně řekla, že jsem úplně na začátku (za necelé 3 hodiny jsem pak porodila…), ale že domů mě určitě nepustí, protože miminko je malé (opět strašení), 45 minutové mučení na monitoru, když ozvy byly úplně v pohodě, kdy jsem potřebovala nacházet vlastní polohy a prodýchávát… To vše způsobilo, že jsem ze svého naladění úplně vypadla a začalo mě to přemáhat.

Nakonec jsem to s pomocí PA a manžela zvládla, nicméně vzhledem k poporodní péči ze strany kontrolou posedlé porodní asistentky i dětské lékařky (která do našeho dítětě chtěla pořád jenom píchat a testovat a neustále mi vyjmenovávala všechny nemoci, které může mít) jsme odešli už po 48 hodinách domů.

Pokud budeme mít ještě jedno miminko, půjdu do domácího porodu nebo pokud se to tady nějak pohne – do porodního domu. Tento boj o lidskou důstojnost už nechci v tak krásném momentu v životě zažívat.

V každém případě techniky hypnoporodu a zpracování placenty moc moc doporučuji!

Janka