Příběhy klientů

< Zpět na přehled příběhů

Kryštůfek

Dobrý den, Míšo, tak jsem se konečně dostala k tomu, Vám napsat, ačkoli původní email, který jsem Vám na kurzu v Praze v květnu slíbila, mám stále rozepsaný už dva měsíce :).

Jak jste si možná už přečetla v jednom z příspěvkům na FB Jemné Zrození, rodili jsme nakonec doma a jsem tomu strašně ráda. Celé to proběhlo jinak, než bych to vůbec čekala, protože jsem až do konstatování mé PA “jsi otevřená na osm centimetrů” vůbec nevěřila, že rodím. Myslela jsem si, že porodím až tak týden po našem termínu (dle dne početí), a tak když jsem měla pravidelné stahy jen den po termínu, myslela jsem si, že jde o silné poslíčky.

Bylo to krásné, soustředila jsem se jen na to, abych vlnu prodýchala hlasitým “áááá” a na nic jiného. Otevírání bolelo (trvalo vlastně dva dny), ale můj koktejl hormonů skvěle zapracoval a já mezi vlnami upadala do naprosto jiného světa, visíce mému muži na ramenech. Na relaxace jsem neměla ani pomyšlení (nemyslela jsem), ale Ondra mě hladil, podpíral a povzbuzoval. Byl úžasný. Stejně jako porod mého syna. Tlačení už nebolelo, byla to jen ohromná energie proudící mým tělem. Náš chlapeček se sice na nějakou dobu zasekl těsně před “východem”, ale naštěstí byl v pořádku a nakonec v deset večer, po asi 12 hodinách pravidelných kontrakcí, vyletěl celý na jedno zatlačení. Byl malinký, ale zdravý a nádherný.

Bohužel náš bonding asi neproběhl úplně tak, jak měl. Naše PA mě navedla, abych si s dítkem v náručí čupla nad lavór, abychom zachytili placentu, což ale nebylo těsně po porodu vůbec příjemné a já se na to asi soustředila víc, než na děťátko. Bláznivě jsem se do něj zamilovala až pár týdnů po porodu. Jednu výhodu to ale mělo – měli jsme placentu, čistou, připravenou na sušení. Během šestinedělí jsem ji pak při špatných náladách pojídala. Kryštůfek už má tři měsíce a je úžasný. Je dítko nespavé, což je někdy dost vyčerpávající, ale o to víc je zvídavý. Dělá nám velikou radost…

Tak to je náš porodní příběh. Jsem ráda, že jsem se odhodlala k porodu doma, předcházela tomu tvrdá psychická příprava a sbírání odvahy, ale stálo to za to.

Ráda bych případně pomohla dalším ženám, přemýšlejícím o porodu doma nebo přirozeném porodu. Pokud o nějaké takové budete vědět, klidně jí předejte mojí emailovou adresu. A pokud bych nějak mohla pomoci i Vám, dejte určitě vědět, Vaše práce je velice inspirativní a záslužná. Jen tak dál.

Přeji Vám, Míšo, jen to nejlepší ve Vaší práci i v soukromém životě.

Mějte se krásně.

Bára