Příběhy klientů

< Zpět na přehled příběhů

Bylo to nadherne!!!!!!

Dobry den,

rada bych Vam z celeho srdce podekovala. Absolvovala jsem kurz u pani Drahuse v Praze.
Ani nevim jak jsem narazila na tyto kurzy. Mozna proto, ze jsem trochu patrala po necem prirozenejsim a uvolnenejsim.
Mou prvni dceru jsem rodila cisarem pred 5 lety, byla po prdelce. Planovana sekce. V te dobe jsem vubec nepatrala a nezvazovala nic jineho, duverovala jsem doktorum. Vse probehlo v poradku a bez komplikaci. Jedine co mi bylo a je nesmirne lito, ze jsem s dcerou nebyla hned po porodu. Sekce probehla v celkove narkoze. Po probuzeni mi ji prilozili, ale nebylo to ono. Vsechno mam v mlze, a kdybych nemela fotku, tak si mozna ani nevzpomenu……ale zase bylo fajn, ze sni celou dobu travil tatinek :). Ted je to tatova holcicka, coz je uzasne sledovat…..
Na druhy porod jsem chtela byt lepe pripravena…teda druhy, povazovala jsem se za prvorodicku….a plan znel jasne – co nejprirozeneji a bez medikace
Kurz jsme puvodne zvazovali vikendovy i s partnerem, ale nejak se nam nechtelo na cely vikend, tak jsem sla sama na jednodenni. Niceho nelituji a moc jsem si to uzila, ziskala sebevedomi a odvahu.
 Termin porodu jsem mela 13.8. . Rozhodli jsme se pro porodnici v Krci, kde jsem rodila i dceru. Timto dekuji i celemu tymu Thomayerovy nemocnice.
Byli jsme se podivat na porodni saly, kde byla moc prijemna vrchni porodnich asistentek (jmeno si bohuzel nepamatuju). Povykladala jak vse probiha….v zaveru se pta, jake mam jeste otazky a ja zjistila, ze zadne, protoze mi vse zodpovedela. Predevsim mi slo o dotepani pupecniku, bonding, zustat alespon hodinu po porodu v soukromi ( maji 2hodiny) ….a to vse ve standardu…..ani uz nemaji moznost nadstandardnich pokoju. Vetsina pokoju je jednoluzkovych, max. dvoujluzkovych. My meli jednoluzkovy, nove vybyveny….prijemny.
 A svete div se…..13.8. kolem pulnoci mi zacali kontrakce. Teda ja vubec netusila, ze jsou to uz ty prave vlny. Sla jsem si zkusit lehonou a zaspat to. Pustila sem si jeste nahravku „Navsteva miminka v delze“ a „Zpracovani strachu“, ktere jsem ani nedoposlouchala. Mela jsem v telefonu stazenou aplikaci kontrakce….tak si rikam, zkusim ji pustit a zmerit ty „bolesti“ v podbrisku. Vlastne to vubec nebolelo, bylo to jak kdyz mam dostat periodu a proto jsem tomu nevenovala ze zacatku takovou pozornost :D. Nejak jsem si myslela, ze to bude bolet jak cert, ze bricho se bude stahovat a ja budu kricet bolesti. Aplikace napsala, “ je cas jet do porodnice“!! No jo jenze ja jeste nemela pripravene vsechny veci pro sebe natoz pro Marenku, protoze jsme ji museli dopravit k babicce a dedovi.
Nemam odvahu na domaci porod a smekam pred vsemi, kdo to zvladl. Musi to byt mnohonasobne vetsi euforie, ale me ten pocit nemocnice, nejak uklidnuje.
V porodnici jsme byli kolem 3h rano. Kontrakce po 4-5min…..takze vzdy mezi vlnou, jsem si myslela, ze se nic nedeje a ze nas poslou domu, ze jen vysiluju. Otevrena jsem byla na 2-3cm, takze na vsechno dost casu :). Ubytovali jsme se na pokoji a sli na tzv. pripravny pokoj…ten jsme nakonec vubec nenavstivili. Jeste pred tim jsem si nechala dat klystyr. Prece jenom jsem si nedovedla predstait eventuelni nehodu pri tlaceni :))). Pak vlezla do sprchy, ktera mi byla moc prijemna……jen jsem si stale neuvedomovala, ze uz opravdu rodim. Nic me nebolelo, vlastne mi to bylo i prijemne. Povidala jsem si s miminkem, rikala mu jak to zvladnem, a ze se na nej moc tesime. Vlny prichazely cim dal casteji, tak jsme zamirili rovnou na sal, kde jsme do posledni chvile byli uplne sami.
Asi jsem klikar. Dostali jsme jediny sal se  sprchou, kam po zkouknuti od mladicke a sikovne porodni asistentky (byla jsem otevrena na cca 5cm), zaplula. Jenze asi u treti vlny se mi zacalo chtit hrozne tlacit :D. Bylo to celkem vtipne, jelikoz jsem se snad behem 5min. otevrela uplne. Stale jsem si predstavovala otevirajici lotosovy kvet, coz si myslim obrovsky pomohlo….no a potom to jelo jak po masle. Meli jsme domluveneho doktora, ktery to skoro nestihl, protoze jak jsem psala vyse….na vsechno bylo dost casu a nikdo nepredpokladal, ze to bude rychlovka. Nemam to nikomu vubec za zle spis naopak….bylo to prijemne, ze jsme byli vice mene sami.
Do posledni chvile poloha na boku, pak na zadech. To bylo asi jedine na co se moc netvarili (do budoucna se snad zlepsi), ze bych byla v jine poloze, ale me nakonec vyhovovala. Ve stoje a podrepu mi to nebylo prijemne.
Jenicek vyklouzl s pichnutou plodovkou, na pul ve vaku, na jedno „zatlaceni“, v 7:40.
Bylo to neuveritelne, nezapomenutelne a uzasne….pro me naprosto bezbolestne. Dva male povrchove stehy.
Kdyz se me nekdo ptal, tak co, co porod a cekal, ze budu rikat takove to….no des, uz nikdy, tak jsem ho zklamala. Bylo to nadherne!!!!!!
Jen ten muj chlap to semnou tak prozival, ze nestihl ani fotit :DDD. Par fotek teda mame, ale ne primo z porodu. Nevadi, mam to do konce zivota zapsano v pameti a to je nejvic!!
 Jeste jednou dekuji za to co delate a dodavate odvahu a bourate myty o bolestivych porodech.
 S uctou, Vendula
 PS: nejsem moc velky pisalek slohovek, takze se omlouvam za pripadne hrubky a vlasten i za to, ze je to takhle dlouhe, ale jeste ted mam slzy stesti v ocich.