Skip to content

Porod koncem pánevním – výsledek studie 2015

Michaela Kalusová 3 min čtení

Agentura BJOG uvádí, že císařský řez je „nejbezpečnější“ formou porodu pro konec pánevní, nicméně absolutní riziko u vaginálního porodu zůstává nízké.

Debata o nejlepším způsobu porodu dítěte koncem pánevním stále probíhá.

Studie z roku 2000 (The term breech trial) dospěla k závěru, že plánovaný císařský řez je nejbezpečnější metoda porodu.

Existují však důkazy, které naznačují, že vaginální porod je stále bezpečnou volbou u vybraných skupin žen s pozicí dítěte koncem pánevním. Tato velká studie použila 27 publikací s celkovou velikostí vzorku 258 953 žen, aby stanovila absolutní a relativní rizika mortality a nemocnosti spojených s plánovaným vaginálním porodem koncem pánevním od porodu až do sedmi dnů po porodu.

Výsledky naznačují, že celková perinatální mortalita u plánovaného vaginálního porodu a u porodu plánovaným císařským řezem dítěte v termínu byla 253 (0,3%) a 79 (0,05%).

To znamená, že absolutní rizika perinatální úmrtnosti u plánovaných vaginálních porodů a plánovaných císařských řezech byla přibližně jedna ku 300 a jedna ku 2000.

Tyto výsledky jsou ve studii WHO nižší než míra perinatální úmrtnosti spojená s vaginálním porodem, kdy dítě bylo v pozici hlavičkou dolů. V této studii bylo zjištěno riziko neonatálního a novorozeneckého úmrtí být 0,39% a 0,38%.

Navíc absolutní rizika neurologických problémů, porodních poranění, páté minuty Apgarova skóre méně než sedm a neonatální asfyxie byly 0,7%, 0,7%, 2,4% a 3,3%.

Studijní spoluautorka a profesorka porodnictví a gynekologie na Vysoké škole medicíny a lékařských věd Hawassa v Etiopii Yifru Berhanová uvedla: “Přestože spor je ještě nevyřešen, naše studie zdůvodňuje praktiku individualizovaného rozhodování v souvislosti s porodem dítěte koncem pánevním. Budoucí výzkum by se měl soustředit na srovnávací studii týkající se vaginálního porodu koncem pánevním a nevaginálního porodu koncem pánevním.

” Profesní poradkyně RCM (Royal College of Midwives) Mervi Jokinenová uvedla: “Toto je zajímavé téma, kdy některé studie významně ovlivnily měnící se postupy, snižování výběru žen a do určité míry přispívají k rostoucímu počtu císařských řezů na celém světě.“

“Autoři dospěli k závěru, že dokonce kombinace všech studií nutně neposkytuje správné odpovědi na individuální úrovni. Všechny porody nesou prvek rizika – jakkoli malého. Důležitou otázkou je, že ženy jsou si vědomy důkazů a informací o porodu koncem pánevním, včetně rizik a přínosů ať už vaginálního porodu nebo císařského řezu, aby se mohly rozhodnout, jak chtějí porodit. Je důležité, aby o tom diskutovaly se svou porodní asistentkou nebo lékařem a byly jim nabídnuty rady a podpora.“

Celá studie je zde.

Přeložila: Michaela Kalusová

Zdroj: https://www.rcm.org.uk/news-views-a…

Další články

20. 7. 2017

Je porod v nemocnici bezpečnější než porod doma?

Před sto lety, ženy rodily své děti v klidném a známém prostředí v osobní péči porodních asistentek. Rychlý posun vpřed nastal v šedesátých letech kdy naprostá většina matek &#8211; poté, co byly vystaveny propagandě a začaly tvrdit, že nemocniční porody jsou bezpečnější než porody doma &#8211; začala rodit své děti v nemocnicích. Je tu jen &hellip; <a href="https://jemnezrozeni.cz/2017/07/20/je-porod-v-nemocnici-bezpecnejsi-nez-porod-doma/">Continued</a>

Číst článek
22. 9. 2017

Epidurální analgezie: Rizika pro matku a dítě

První zaznamenaný případ použití epidurálu se váže k roku 1885, kdy newyorský neurolog Leonard Corning podal pacientovi trpícímu &#8220;páteřní slabostí a semennou inkontinencí&#8221; injekčně kokain do zad. O více než sto let později se epidurály staly nejpopulárnější metodou analgezie (tišení bolesti) v amerických porodnicích. V roce 2004 v USA uvedly téměř dvě třetiny rodiček, že jim &hellip; <a href="https://jemnezrozeni.cz/2017/09/22/epiduralni-analgezie-rizika-pro-matku-a-dite/">Continued</a>

Číst článek
22. 9. 2017

Miminka, ne hamburgery: proč potřebujeme lépe vypadající porodní oddělení

Nedávno jsem navštívila novou prodejnu McDonaldu na severním okraji Sydney. Z toho, co jsem našla uvnitř mi úžasem spadla čelist: měkké osvětlení, výhled na přírodu, směs soukromých a veřejných prostorů, přizpůsobivý nábytek, teplé barvy, přírodní materiály, pozitivní rozptýlení!  Všude, kam jsem se podívala jsem viděla na důkazech založené konstrukční prvky, které kdyby se přeložily do &hellip; <a href="https://jemnezrozeni.cz/2017/09/22/miminka-ne-hamburgery-proc-potrebujeme-lepe-vypadajici-porodni-oddeleni/">Continued</a>

Číst článek