Chytá ho tatínek. Podávají mi ho. Je nádherný!…..

10.6. 2019 se doma v tichu noci narodila naše Elenka.

Milé Ženy-matky chovám k Vám všem hlubokou úctu. Je neuvěřitelné kolik síly v sobě má jemná ženská duše. ???
Děkuji Vám za tuto skupinu, která mi dodávala odvahu rodit doma. Že sdílíte své porodní příběhy a tím se stáváte inspirací pro ostatní.

Také děkuji svému muži, že byl u všeho přítomný, milující a podporující.

A děkuji našim skvělým Pa, bez kterých by jsme to nedokázali.
Nenarodila se jen má dcera ale znovu i já – matka. ?

MŮJ PORODNÍ PŘÍBĚH

Na začátku všeho by mě nikdy nenapadlo, že porodím doma, natož jako prvorodicka. Postupně jsem si zjišťovala různé informace o porodu a zjistila, že chci aby se mé dítě narodilo přirozeně a nejlépe doma. Můj muž mi naštěstí byl a je velkou oporou. ??
Trénovala si dýchání pomocí meditací hypnoporodu, kde jsem byla na online kurzu. Cvičila s rebozo šátkem. A užívala si krásné těhotenství. ?
__________

Byla krásná neděle a já tak nějak cítila, že se to blíží. Rozhodla jsem se udělat bylinnou napářku, tak jsem šla do lesa na kopřivy. S úctou jsem jich pár natrhala, spojila se se zemí, lesem a odevzdala jsem se do rukou přírody. Doma jsem už začala pociťovat slabounke vlnky, avšak pravidelné. Udělala si napářku a šla lehnout…..

Je to tady! Vlny nepřestávají, jsou pravidelné a sílí. Usmívám se, jsem šťastná. Můj muž je lehce nervózní, ale dělá přesně to co v daný moment potřebuju, aniž bych cokoliv říkala. Tulíme se, líbáme se a neskutečně se těšíme.

Překvapuje mě, že nemám vůbec strach.
Věřím si! Věřím svému tělu, že ví jak porodit. Věřím svému miminku, že ví jak se narodit. Věřím v sílu přírody…..
Cítím, jak začínám být mimo čas a prostor. Rychle, dokud jsem přítomna berem foťák a fotím se naposledy s bříškem. Docela je to sranda, trefit se mezi kontrakce….
Naše Pa jsou už na cestě k nám….

Ležím v obětí svého muže a najednou lup, ostrá bolest, praskla voda. Opravdu se to děje! Tohle se už nezastaví…..

A odlétám si ve vlnách bolestí do svého světa. Vlny hluboce a jemně prodýchávám. Vnímám a jsem schopná odpovídat avšak stále mimo čas a prostor…….
Mám šílený pocit, že se potentim. Celou dobu. To jsem nečekala. S každou vlnou říkám:,, já jsem se teď pos**la,, ?Muž i Pa uklidňují, že ne, že to sestupuje miminko…..

Už nemůžu, kde mám vzít tu sílu? Najednou mám ruku mezi nohama. Šáhla jsem si na hlavičku! Je tam! Projela mnou obrovská vlna energie. Mám na to! Zvládnu to!

Cítím vůni rozmarýny, dělá mi to moc dobře. Její odvar používají Pa na nahřívání hráze…. Nevím jak dlouho klečím a jsem opřená o míč. Pa mi radí zkusit zvednout jednu nohu. Zkouším to, je to dřina ji zvednout, ale ta pozice se mi líbí…..

Teď přichází obrovská vlna, je to ona. Teď nebo nikdy. Sbírám svoji býčí sílu. Křičím hlubokým hrdelním hlasem, tlačím. Pálí to, štítek to, dole mám pocit, že se rozthnu. Nadechuju se a ještě víc zakřičím. Obrovská úleva! Hlavička je venku!…
Vydychavam se sbírám sílí a čekám až mi mé tělo řekne…
Přichází další vlna, teď! Teď! Zaber Ani, zatlačit a je to! . Je to už snazší! Cítím jak miminko doslova vylítlo ven.
Chytá ho tatínek. Podávají mi ho. Je nádherný!…..

❤️❤️❤️
Děkuji pokud jste dočetli až sem.

A.