Hypnoporod a porodní výsledky: co přinesla nová australská studie

Dlouho platilo, že o vlivu hypnoporodu na průběh porodu máme spíš osobní zkušenosti a menší studie než velká data. To se teď mění. V odborném časopise Women and Birth vyšla v roce 2026 rozsáhlá studie z australské University of Queensland, která sledovala, jak souvisí příprava metodou Hypnobirthing s tím, jaké tlumení bolesti ženy během porodu využily a jak jejich porod nakonec proběhl.

Podívaly jsme se na ni podrobně a porovnaly ji s tím, co nám dlouhodobě ukazuje náš vlastní dotazníkový průzkum.

Co studie zkoumala

Autoři pracovali s daty žen s jednočetným těhotenstvím, které plánovaly vaginální porod v jedné velké porodnici v Brisbane, a to za období od ledna 2011 do června 2024. Šlo o retrospektivní studii, tedy o zpětné vyhodnocení už existujících záznamů, nikoli o experiment.

Aby se daly porovnávat srovnatelné skupiny, použili autoři metodu takzvaného propensity score matchingu. Zjednodušeně řečeno ke každé ženě, která používala hypnoporod, přiřadili co nejpodobnější ženu, která ho nepoužívala, aby se skupiny lišily hlavně v tomto jednom faktoru. Po tomto spárování zůstalo 1 322 dvojic žen, z toho 885 dvojic prvorodiček a 437 dvojic žen, které už dříve rodily.

Hlavním sledovaným ukazatelem bylo použití epidurální analgezie. Výsledky autoři zvlášť vyhodnotili pro prvorodičky a zvlášť pro ženy s předchozím porodem, protože průběh porodu se u obou skupin obvykle liší.

Jak číst uváděná čísla

Studie pracuje s takzvaným poměrem šancí (v angličtině odds ratio, zkratka OR). Hodnota nižší než 1 znamená nižší pravděpodobnost daného jevu, hodnota vyšší než 1 vyšší pravděpodobnost. V hranaté závorce se uvádí interval spolehlivosti (95% CI), tedy rozpětí, ve kterém se skutečná hodnota s velkou pravděpodobností nachází. Pokud interval nezahrnuje číslo 1, považuje se rozdíl za statisticky významný.

Autoři upozorňují, že část rozdílu u epidurální analgezie souvisí s častějším porodem do vody. Po zohlednění tohoto faktoru zůstala u prvorodiček nižší pravděpodobnost epidurální analgezie na úrovni kolem 40%.

Co studie zjistila u žen s předchozím porodem

U žen, které už dříve rodily, byly některé souvislosti ještě výraznější, u jiných se naopak rozdíl neprojevil:

Souhrnně autoři uzavírají, že používání hypnoporodu bylo spojeno s významně nižším využitím epidurální analgezie, častějším porodem do vody a nižší pravděpodobností císařského řezu. Podle nich to naznačuje, že hypnoporod může ženám pomoci naplnit jejich přání vyhnout se farmakologickému tlumení bolesti a dojít ke spontánnímu vaginálnímu porodu.

Co studie naopak neříká

Právě tady je poctivost důležitá, a autoři jsou v tomto ohledu velmi otevření.

Studie ukazuje souvislost, nikoli prokázanou příčinu a následek. Neříká tedy, že hypnoporod tyto výsledky způsobuje. Ukazuje, že ženy, které ho využívaly, měly v průměru jiný průběh porodu, ale na výsledku se může podílet řada dalších faktorů.

Autoři sami uvádějí několik omezení. Šlo o jediné pracoviště, jinde mohou být výsledky jiné. Ve skupině převažovaly ženy bílé pleti s vyšším vzděláním, tedy skupina, která si přípravu typu Hypnoporod spíše může dovolit a vyhledat. Ze záznamů také nešlo rozlišit, zda žena prošla celým kurzem, nebo si jen koupila knihu, ani jak intenzivně techniky trénovala. A propensity score dokáže vyrovnat jen ty vlastnosti, které byly zaznamenané. Vnitřní nastavení, odhodlání nebo sebedůvěru takto podchytit nelze, přitom právě ty mohou průběh porodu ovlivňovat.

Za zmínku stojí i to, že časopis k článku následně vydal opravné errata. Doporučujeme proto konkrétní číselné hodnoty ověřovat podle finální publikované verze studie.

Jak to zapadá do naší zkušenosti

Zajímavé je, že směr těchto zjištění odpovídá tomu, co dlouhodobě vidíme u nás.

V letech 2020 a 2024 jsme provedly dotazníkový průzkum mezi 2 800 klientkami, které prošly naší hypnoporodní přípravou. Nejde o vědeckou studii, ale o průzkum sledující možné trendy. Císařským řezem u nás rodilo 12,5 % žen, zatímco celorepublikový průměr se pohybuje kolem 26 %. Zároveň 86,7 % dotázaných popsalo svůj porod jako pozitivní zážitek.

I my jsme vždy zdůrazňovaly, že nejde o přímou příčinnou souvislost. Ženy, které se na porod aktivně připravují a vyhledávají informace, mohou mít i další rysy, jež k mírnějšímu průběhu porodu přispívají. Nová studie z Queenslandu tento obezřetný výklad spíše potvrzuje. Nezávislá data z jiné země a jiného zdravotního systému míří stejným směrem jako naše zkušenost, a přitom si zachovávají stejnou opatrnost ve výkladu.

Co si z toho odnést

Hypnoporod není zárukou konkrétního výsledku a žádná příprava nedokáže porod naplánovat dopředu. Císařský řez je v mnoha situacích potřebný a někdy život zachraňující zákrok, a rozhodně není selháním.

Co se ale opakovaně ukazuje, je, že klid, informovanost a příprava mají v porodním příběhu své místo. Ne proto, aby žena porodila určitým způsobem, ale proto, aby porodu rozuměla, cítila se v něm bezpečněji a mohla se informovaně rozhodovat, ať už nakonec probíhá jakkoli.

Zdroj studie: Lee, N., Kearney, L., Jenkinson, B., Howlett, C., Ballard, E. (2026). The association between women’s use of Hypnobirthing and maternal labour analgesia use and mode of birth: A retrospective propensity score matched study. Women and Birth, 39(3), 102215. DOI: 10.1016/j.wombi.2026.102215. (K článku vyšlo v srpnu 2026 opravné errata, Women and Birth, 39(4), 102217.)

Zdroj našich dat: Dotazníkový průzkum Hypnoporodu, Jemné Zrození, 2020 a 2024.