Jsem vděčná svému muži, protože mě podpořil ve všem

Náš porodní příběh, omlouvám se za případné chyby a délku 

Je 31. 1. 2018 5:00 ráno, právě jsme se vrátili z porodnice v Neratovicích a mně se znovu spustily kontrakce, které chodily v pravidelných intervalech s šíleným tlakem na konečník. Sedla jsem si, nešlo to, chtěla jsem spát, nešlo to, mohla jsem jen stát, chodit a kroutit se bolestí. Ani jsem nepozorovala po kolika jsou minutách, protože každá další kontrakce mě dělala více a více zoufalou. Nevěděla jsem kam pojedeme rodit, když z Neratovic nás poslali jinam, muž na netu hledal jak je na tom porodnice v Roudnici a Rakovníku, Rakovník máme už přes hodinu cesty, pro mě naprosto nepředstavitelné sedět pět minut natož hodinu.

Celá zoufalá jsem psala na FaceBook do skupiny Podpoříte mě v osvětě pak jsem také psala zprávu lektorce z předporodního kurzu. Chtělo se mi šíleně spát, muž usnul na gauči, záviděla jsem mu. Odepsala mi lektorka z kurzu, napsala i telefonní číslo na sebe, byla jsem moc ráda.
Nevěděla jsem, co ty šílené bolesti znamenají, bála jsem se, že nejsem dost vyprázdněná, takže jsem se pokoušela pomocí čípku a mikroklysmatu toto napravit, ale nic nešlo.

Muž se mě jen ptal, jak mi je. Odpovídala jsem, že hrozně. Vybral porodnici v Roudnici, bylo na mně kdy pojedeme. Kolem poledne šel muž vybrat peníze z bankomatu, abychom měli hotovost na taxi. Já mezitím volala celá zoufalá lektorce z kurzu. Byla na horách s dětmi a tak moc hodná, že mě vyslechla, poradila. Řekla mi, že se porod už blíží a kde chci být zda v porodnici nebo doma, odpověděla jsem, že doma, ale že se bojím, protože nemám PA, uklidnila mě, řekla mi pár povzbudivých slov a rozloučily jsme se.

Vrátil se muž, chtěla jsem jít do vany, pustím vodu a netekla teplá voda, málem jsem se rozbrečela, zoufalá, vyčerpaná. Naštěstí do 15 minu začala téct, hned jsem si napustila vanu a lehla si do ní, bolesti byly stále stejné a voda nepomáhala. Nutilo mně to tlačit, měla jsem obavu, abych si spíš nevytlačila střeva. Snažila jsem se trochu odpočívat, po nějaké době to už nešlo a musela jsem tlačit, zkontrolovala jsem se vnitřně, špičkou prstu jsem nahmatala hlavičku ve vaku blan, nepraskla mi totiž ještě voda, to mě dost povzbudilo, ale stále jsem měla obavu i o svá střeva. Zavolala jsem na muže, že rodím. Chtěl volat záchranku nebo jet do porodnice, uklidnila jsem ho, že je vše v pořádku. Ještě jsem připouštěla více vody, aby se naše holčička narodila pod vodu. Tak jsme byli spolu v koupelně, já tlačila, křičela. Bolelo to, né, že ne. Rukou jsem si chránila hráz. Hlavička se drala ven, klečela jsem tak nějak, jak mi vana dovolovala. Když se hlavička prořezávala, pálila mě hráz, věděla jsem, že se natrhnu, ale v tu chvíli mi to bylo jedno. Vytlačila jsem hlavičku, s mužem jsme na ní sahali, praskl vak blan. Říkala jsem muži, že miminko rotuje a musíme počkat na další kontrakci. Hladila jsem hlavičku a cítila, jak se otočila a zachytila jsem tělíčko. Dcera byla pod vodou, modro fialová, to je správná barva, říkala jsem si, přehodila jsem šňůru, aby nebyla kolem krku a vytáhla jsem dceru nad hladinu. Vítala jsem ji, brečela jsem, trochu chrčela, odsála jsem jí svojí pusou pusu i nos, zopakovala jsem to asi 3x. Voda ve vaně hned zčervenala, trochu jsem se bála, abych moc nekrvácela. Raději jsme hned vypustili vodu, muž podal ručníky, zabalili jsme naší holčičku už byla krásně růžová, já si sedla ve vaně a řešili jsme, co teď. Muž chtěl volat záchranku, to jsem odmítla. Mezitím se dcera začala kojit.

Napadlo mě znovu zavolat lektorce z předporodního kurzu, říct jí, jak jsme to všichni zvládli a jestli nezná PA, která by za námi mohla dojet a zkontrolovat nás. Obratem mi poslala kontakt na skvělou PA, muž jí hned volal a ona měla shodou okolností čas a říkala, že může přijet za hodinu a půl, to byl sen. Kochali jsme se naší holčičkou, fotili jsme. Ještě jsme hned volali pediatrovi a domluvili jsme se, že druhý den přijdeme. Stále jsem byla ve vaně, pupečník nebyl zase tak dlouhý a navíc jsme neměli nic připravené na porod doma. Kontrolovali jsem, jestli moc nekrvácím, toho jsem se trochu obávala. Volali jsme rodičům, že se nám neplánovaně doma narodila Hedvika. Mojí mamku málem kleplo, pořád se mě ptala, zda malá dýchá a jestli je v pořádku.

Pak přijela PA, na postel připravila podložky, pomohla mi z vany, nechali jsme přestřihnout pupečník, dcera na něm byla 2 hodiny. A teď placenta. Vytlačit mi nešla, potřebovala jsem na malou, šla jsem na záchod a nic. Mezitím PA s mužem kontrolovali dceru, vážili, byla v pořádku a váha 3655g. Vrátila jsem se do postele a zkušená PA mi pomohla a já ji vytlačila. Placenta byla v pořádku, muž jí dal do lednice. Šla jsem se osprchovat a poté PA kontrolovala míru poranění, hráz se mi natrhla a ještě pravé labium, II. stupeň říkala PA, dohodly jsme se, že šít nebudeme. Doporučila mi bylinné koupele, sprchovat, větrat a šicí bylinky. Domluvily jsme si ještě jednu návštěvu, aby nás zkontrolovala.

Na závěr bych ráda napsala, že jsem vděčná svému muži, protože mě podpořil ve všem, co jsem si vymyslela a navíc se teď v šestinedělí o nás krásně stará.

Jsem šťastná, že jsme šli na kurz Jemného Zrození a potkali tam lektorku Majku, neskutečně mi pomohla.

Nejvíc vděčnosti cítím ke své dceři, celé těhotenství bylo fyziologické a ona mě ubezpečovala jak je vše v pohodě a dodávala mi klid a v den porodu jsem věděla, že bude v pořádku, proto jsem pak už nechtěla nikam jet.

Dále jsem moc ráda, že PA mohla přijet hned bez ní bych jistě musela do porodnice, protože placentu bych sama nezvládla porodit.

Ještě nutno dodat, že domácí porody studuju asi pět let. Do porodnice jsem měla připravené porodní přání, proškrtané informované souhlasy, muže, který věděl, co chci a dulu. Bylo to málo, musím uznat, že na porod doma jsem byla připravená víc a bylo moje tajné přání ho prožít, ale že hned u prvního dítěte a neasistovaně, to by mě nenapadlo. A sice jsem celý porod prožila velmi racionálně, možná jsem se i trochu bála se tomu poddat, i bonding byl více ve znamení řešení, co budeme dál dělat atd, ale nelituju. Je nádhera být doma hned od začátku!

K otázce, proč jsem byla z Neratovic vyhozena – Odmitla jsem vaginalni vysetreni pri prijmu, mela jsem porodni prani, ktere se jim nelibilo a seskrtany informovany souhlas. Plus se mi tam zastavily kontrakce.

Tereza