Pozitivní příběh z porodnice Krnov

Čekal mě druhý porod. Jelikož u prvního porodu mi nevyšlo nic, v co jsem doufala, nepřijela dokonce ani domluvená dula a nevyšel bonding. Proto jsem se snažila ještě více připravit na porod druhý, aby byl pro mě takovou očistnou terapií a já se už tolik netrápila tím, že jsem prvního syna přivedla na svět pod drogama, jak říká můj muž, a bez bondingu. I když jsem se mu snažila po porodu vše vynahradit, tak přeci jen mě způsob jeho příchodu na svět trápil.

Prvně jsme s manželem navštívili kurz hypnoporodu v Ostravě, který nám mnohé věci potvrdil a mnohé jsem si již zde vyléčili. Zadruhé, zvolila jsem samozřejmě jinou porodnici a hlavně, což mě přijde také velmi zásadní, domluvila jsem si kvalitní porodní asistentku. Co doporučuju je, se brzy potkat, a jestliže si nepadnete hned do noty, raději hledat dál. Já si napodruhé našla úžasnou ženu – Zuzku Švancerovou, avšak nakonec jsem přenášela a zrovna v noci, kdy se porod rozjel, nemohla. Ale ještě během dne mě dvakrát přijela vyšetřit a byla mi neustále oporou na telefonu. Samozřejmě mi zajistila náhradu, další úžasnou ženu, dulu Míšu Sedláčkovou.

Tím, že jsem prožívala již druhý porod a měla po ruce porodní asistentku, jsem nejela hekticky do porodnice hned, jakmile se mi zdálo, že se něco děje, ale vyčkala jsem. Do porodnice jsem přijela už při rozjetém porodu. Čekalo mě milé překvapení v Krnovské porodnici, kde porodní box vypadá jako obývací pokoj (ano, když to srovnám s porodním boxem v jiné porodnici). Kde automaticky v noci zhasnou a přes den zatahují žaluzije, protože žena potřebuje klid a přítmí. Kde místní porodní asistentky do porodu prakticky vůbec nezasahují, pokračuje-li porod v pořádku. Já si nakonec docela bolestí protrpěla, ale místo toho, aby mi byly nabízeny neustále léky, tak mi dula i místní porodní asistentka nabízely pozice, ve kterých se mi buď uleví či porod postoupí.

Jelikož se porod lehce – hlavně pro mou psychiku – zasekl, tak mi zázračně poradily pozici, ze které jsem během pár minut začala rodit. Následně jsem si mohla vystřídat několik rodících poloh. Jelikož mimčo nebylo nejmenší, rodila jsem nakonec skoro v sedě na porodním lůžku. Nechali mě tlačit dlouho, neměli potřebu mě nastřihnout hned, když se nepodařilo miminko vytlačit napoprvé (jako jinde), ani jim nevadilo, že začínám tlačit již na 7cm (jako jinde). Po porodu mi bylo miminko dáno hned na mě, kde jsme si užívali krásné dvě hodiny kojení. Já si tím trochu vyléčila nemožnost bodingu (z mého pohledu zcela nesmyslnou, jen už asi potřebovali mít ode mě klid při prvním porodu) s prvním synem. To jsem brala jako své selhání.

Nyní jsem měla druhého syna neustále u sebe. Nikdo neměl potřebu mi jej odebírat a měřit, vážit, kontrolovat.

Na oddělení šestinedělí pro mě další milá překvapení – v podobě toho, že není třeba miminko neustále před a po kojení vážit (jako jinde), že si můžu s miminkem lehnout do postele a tam jej kojit (jako jinde). Sestřičky byly všechny milé, a když viděly, že miminko zrovna usnulo, nenutili nás ihned na vizitu.

Nyní jsem šťastně s druhým synem doma a pokračujeme dále v poznávání se!

Hana