Nebyl to orgasmický ani bezbolestný porod, ale bylo to krásné

Chtěla jsem Vám napsat o svém krásném porodu 🙂 Orgasmický nevyšel a bezbolestný také bohužel ne, ale myslím že vím proč. Rodili jsme v Rakovníku a bylo to moc super. Vlny jsem měla už den předem …nijak sem tomu nepřikládala žádnou váhu, protože jsem je měla vlastně už dost dlouho, ale den před porodem pravidelněji a bez ustání. Dle utz už jsem přenášela ,ale dle menstruace jsem byla 39 plus 5. Ráno jsme ještě byli v Rakovníku v poradně,kde jsem brečela (to už asi bylo znamení, protože jsem neměla důvod) Večer se to zintenzivnilo na co 10minut, ale nic nebolelo, jen tvrdlo bříško. Trvalo to dlouho a bez ustání, a tak jsem vyzkoušela koupel, jestli se něco stane a ono nic. Manžel šel spát a já jsem se koukala na tv. Po čase to skočilo najednou na co 3-5 minut a to mi přišlo strašně divné, protože v takovou chvíli se vyráží předci do porodnice a my máme Rakovník hodinu cesty 🙂.

Ano varianta rození doma, či v autě by nám nevadila, ale přeci jen jsem čekala co se tedy bude dít. Po dvou hodinách těchto vln jsem vzbudila manžela na poradu co si o tom myslí. Dala jsem opět koupel a opět se nic nestalo :)Volali jsme o radu do porodnice, i když bylo jasné, že řeknou přijeďte. Chvíli jsme váhali zda jet či nejet, protože jsme museli sehnat řidiče, a co kdyby šlo o planý poplach a my v 5h ráno byli v Rakovníku jen tak s věcmi? Nakonec jsme vzbudili kamaráda a jeli a musím říct, že v pravý čas. Už v tom autě to bylo bolestivější a musela jsem prodýchávat. V porodnici se mi chtělo na toaletu, čili vaginálnímu vyšetření jsem se nevyhla, abych prý nerodila na toaletě 🙂

Vyšetřila mne PA. Pak přišel doktor a musel mě vyšetřit on! Požádala jsem zda to nemůže udělat PA, ale to ne, že to musí být on. Nutil mě na kozu, chvíli jsme na sebe koukali s tím, že to nezvládnu , že nechci a on že musím. Tak sem na ni vlezla a chvíli seděla. Řekl mi nepamatuji se přesně…něco ve smyslu že mi to trvá..tak jsem mu řekla ať počká, že mám bolest a že ho vidím poprvé a že se snažím a on mi řekl, že mě taky vidí poprvé a že se teda nesnažím. Musím říct, že tenhle MUDr. Růžička ( jmenuji ) byl opravdu strašný a v tu chvíli mi to strašně znepříjemnil. Naštěstí mu končila noční směna a nastoupil doktor, ke kterému jsem chodila do poradny (dr. Florence babu musah). Celou dobu jsem se modlila ať odrodím, než přijde noc s MUDr. Růžičkou. Fakt hrůza. MUDr. Růžička mi sdělil, že jsem úplně zavřená, že se nic zatím neděje a dali nás s manželem na tzv hekačky, kde naštěstí nebyl nikdo, což bylo super.

Dostala jsem skvělou PA (Bc.Martinu Zolalovou), v kterou jsem tajně doufala ,takže jsem byla moc ráda. Byla slušná, milá, ptala se, klepala, četla plán no prostě bezva. Ptala se i zda chci u porodu doktora, nebo jen ji. Řekla jsem jen ji a nebyl s tím problém. Takže mi od ní pásy ani nevadily a nepřekážely. Sál s bazénem byl obsazený, čili jsem čekala co bude nebude, až jsem pak únavou dopoledne usla. Mně přišlo že jsem spala dlouho, ale manžel tvrdil, že chvíli a najednou mi kontrakce ustaly až na cca co 10-12min. Tak sem propadla trošku panice, že zase asi nerodím a poprosila PA ať mě vyšetří, zda se něco pohlo. Bylo asi 11h a ona mi řekla, že jsem otevřená na 1cm a že někdy se stává, že zlobí poslíčci. Dala nám oběd, řekla ať se zkusím vyspat a že za hodinku koukneme co a jak. Po hodince přišla, natočila pásy a řekla, že se uvolnil sál s bazénem, jestli do něj nechci alespoň na chvíli. Tak jsem si řekla, že když už jsem tam, že ho zkusím 🙂

Po hodince byl napuštěný. Zdálo se mi taky, že ač mají vlny delší interval jsou intenzivnější. Nechápala jsem to. Voda neodtekla a ani zátka neodešla. V bazénu jsem dostala silnou vlnu, kterou jsem nečekala, a to mě manžel skoro lovil 🙂 Pak ještě jednu, kde mě to nutilo tlačit. Strašně jsem se lekla co to bylo a rychle vylezla ven. V tu chvíli přišla na sál Martina, že z chodby slyšela podle zvuku jako bych tlačila a já ji říkám, že jo, ale že to nechápu, když jsem před dvěma hodinama byla na centimetr (to jsou ty zmatky, když se necháte vyšetřit asi 🙂 Poprosila mě zda se může podívat a řekla, že hmatá hlavičku. Tak jsem si tam sáhla a opravdu. V tu chvíli sem se lekla, že nejsem připravená. Strašně rychle se to rozjelo a už jsem bazén ani nestihla a v tom úleku jsem začala cítit více bolest. Martina někam odbíhala a já se chvílema bála, kdo bude chytat dítě 🙂, protože jsem byl na čtyřech a držela židli, kterou jistil manžel, protože jsem klouzala 🙂

Musím říct, že jsem cítila, jak to štípe a myslela jsem si, že mi praskla hráz. Voda mi neodtekla a Martina mi sdělila, že miminko jde ve vaku, jestli ho chci prasknout. Řekla jsem že ne a neměla s tím problém. Po pár minutách jsem chtěla už říct ať ho píchne (no jo no :/ ), když v tom vylezla malá s rukou napřed a blánu protrhla. Když mi jí pak dala do náručí…to se opravdu nedá popsat ten úžasný teplý pocit. Láska na první pohled.

Pak přišel lékař zkontrolovat zranění. Placentu jsem odrodila bez oxytocinu ( na koze ) asi do dvou minut, ale tím že si ředím krev nastalo docela velké krvácení. martina mi píchla oxytocin naštěstí až po placentě, ale to jsem opravdu chápala. Myslím, že domácí porod by asi kvůli tomuhle dobrý nebyl. Dr. mi sdělil, že jsem uvnitř potrhaná a že jde šít. Já jsem důrazně řekla, že nechci. Stále volal na Martinu ať chystá šití, ale já jsem byla přesvědčená, že z té židle seskočím, jestli vezme tu jehlu 🙂)). Nakonec pochopil a něčím to zasypal. Hráz jsem potrhanou neměla, prý jen kosmetický stýžek by se tam dal. Manžel se také ihned zamiloval. Byl rád, že byl u porodu a musím říct, že to perfektně nakonec zvládl. Stále k ní čuchal 🙂 nesl ji i na odd. šestinedělí v náručí, protože já byla vyčerpaná. Po porodu v kleče se mi třásly nohy a nešlo mi moc chodit. Celou dobu byla Zoe s námi a bylo to moc super. Začátek se trošku nepovedl, ale nakonec to lepší být ani nemohlo.

Trošku se teď bojím, jak to má dole vlastně vypadat, jestli jsem s tím šitím neudělala chybu, ale uvidíme po šestinedělí 🙂 Slupla jsem kousek placenty, trošku dala dolů a musím říct, že jsem byla celkem rychle fit. Zoenka je skvělá a ani moc nepláče. Jsem ráda, že ji jednou budu moct vyprávět, jak je porod krásná věc a že se nemusí bát.

Mějte krásný den rodinka Drábků 🙂