Linka a zadeček

Konečně jsem si našla čas, abych Vám poděkovala. 30. 12. 2013 se mi narodila Linda a já musím říct, že díky Vašemu kurzu a podpoře byl pro mne porod neuvěřitelně KRÁSNÝ zážitek. Ještě před rokem sem děti snad ani nechtěla, protože jsem odmítala rodit. První myšlenka, když sem zjistila, že jsem těhotná, byla, že dítě musí někudy za 9 měsíců ven. Bohužel patřím k dětem, kterým maminky vyprávěly, jak hrozně porod bolí a jak se to musí přetrpět.

Po návštěve kurzu jsem konečně našla sílu, sebedůvěru a odvahu čelit vlastnímu porodu Konečně uvolněně a otevřeně jsem začala s manželem o příchodu našeho dítěte mluvit. Začali jsme si pouštět nahrávky, dělat masáže a společně se na celou událost moc těšit. Měla sem bezproblémové těhotenství, jen nespavost mě trápila. Celkovou pohodu mi narušili až doktoři, kteří mě začali v 34 týdnu hodně stresovat, že se malá neotočila a jen koncem pánevním. Věděla jsem naprosto přesně, v jaké poloze malá leží, protože se krásně dala nahmatat hlavička. Opravdu se od 25 týdne poloha nezměnila, ač jsem cvičila, chodila na dlouhe procházky, přemlouvala, představovala si, jak se toči….Okamžitě mě hnali do rizikové poradny, nutili k testům krve a ultrazvuku, připravovali na císařský řez. Snažila jsem se informovat, abych co nejlépe mohla posoudit rizika KP při vaginálním porodu vs. císařský řez.
Měla jsem pocit, že doktoři záměrně informace zkreslují. Koukali na mě jako na blázna, že chci rodit první dítě koncem pánevním, ještě když jsem drobné postavy.

Jako by to Linda cítila a rozhodla se přijít na švět 38 týden, kdy ješte nevážila tolik Za celé těhotenství jsem necítila poslíčky, jen mě neuvěritelně bolela kostrč. Myslela jsem si, že to mám od špatného kolene, protože tuto bolest občas mívám i mimo těhotenství. Dva dny před porodem jsem začala vonět po celém těle sladkou vůní, jako bych se koupala v cukrové vodě. Porod probíhal velmi rychle. V 5 hodin ráno mi praskla voda. Nebyla jsem si jistá, protože opravdu jenom velmi slabě odtékala. Vzbudila jsem manžela, že asi rodíme. Oba jsme si mysleli, že máme dostatek času, že si zapneme armalapmu, budeme se objímat, provádět uvolňující cvičení a hlavně relaxovat při nahrávkách z kurzu. Vždyť jsme to měli tak dobře nacvičené. Realita byla jiná, vlny přicházeli okamžitě po 3 minutách a já měla problém se i obléci. Raději jsme vyrazili do porodnice, protože jsme to měli skoro hodinu cesty.

V autě jsem si celou dobu pouštěla dokola afirmace, protože nahrávky relaxace bolest přehlušila. Musím ještě napsat, že sem musela udělat ústupky z mého porodního plánu, protože KP se nikomu z doktorů nechtělo rodit. Když už sem odmítla císařský řez, tak sem musela podstoupit vstupní vyšetření a monitor (dovolili mi jakoukoli polohu a přitomnost manžela). Vyšetření bylo krátké a nechala jsem si sdělit míru otevření, vitalitu miminka, okysličení a jak vypadá délka pupečníku. Nějak sem potřebovala informace, abych si potvrdila správnost mého rozhodnutí rodit vaginálně. Byla jsem otevřená na 5 cm (2 hodiny od prasknutí vody) a doktor se ještě naposled zeptal, jestli nechci raději na císaře. Zpětně to nedokáži pochopit, když Linda byla za 5,5 hodiny na světě a probíhalo to opravdu dobře. Odmítla jsem jakoukoli chemii, na bolest sem dostala maximálně teplou vodu. Bohužel všechny bolesti mi vystřelovali do pát
eře a já už se nemohla ani hnout. Manžel usilovně masíroval, ač bouchání kladivem do zad by bylo asi lepší.

Porodni polohu sem si do posledni chvile mohla volit jakou jsem chtěla. Až na poslední chvíli kvůli nastřihu sem byla požádána, abych si lehla na porodní léhátko. Kupodivu mi poloha na boku uvolnila bolesti v zádech,tak sem neprotestovala. Nástřih hráze se mi nepodařilo usmlouvat, doktor se bál, že by hlavička mohla uvíznout. Zkoušela jsem pomalé, hluboké a neřízené porodní dýchání, co jste nás učila v kurzu. Linda vždy ukázala zadek a pak zase zalezla. Pak sem náhle dostala potřebu silně tlačit. Hodně mi pomohlo, že jsem se mohla zapřít rukama o kovove madla u lůžka.

No a Linda byla na 3 silné zatlačení venku. Hned jsme ji mohli s manželem přivítat a pomazlit. Pak musela vedle na prohlidku pediatrem. Nesouhlasila jsem, ale manžel ji krom vážení měl stále na rukou. Poté nás nechali nerušeně více jak 2 hodiny na sále, kde jsme poprvé kojila, čichala si k hlavičce a všichni tři na sebe dlouze koukali, protože Linda byla nádherně čilá.

K večeru se na nás chodili dívat doktoři jako na blázna, co si vydupal porod, a všichni nám moc gratulovali, jak jsme to pekně zvládli. Snad budeme dobrým příkladem a dodáme odvahu i doktorům KPčka běžně rodit a ne je ukecávat na císaře.

Ještě jednou děkuji za Vaše kurzy, bez nich bych neměla z porodu tak neuvěřitelný zážitek. Až je mi líto všech kamarádek, které měly nepříjemné zážitky, protože důvěřovali doktorům a dnešnímu systému.

Musím přiznat, že naučené techniky relaxace mi značně pomohly i v době po porodu. Jediné, na co sem nebyla připravena bylo to, jak mé tělo reagovalo na nával hormonů po porodu. Ikdyž sem o tom nečo málo četla, tak realita byla daleko intenzivnější.

Lucie