Izabelka aneb náš porodní příběh…

18.7 2014 ve 3,54hod jsme přivítali na světě naší princeznu Izabelku s mírami 3340g a 51cm.V jednu ráno mě vzbudilo pobolívání v podbřišku..tak jsem si zašla na wc..hm průjem-v duchu jsem si nadávala co jsem to zas snědla za kombinace..když už jsem šla podruhé a potřetí, vzbudilo to i mého přítele .Posadil se na posteli a zpozorněl.Řekla jsem mu že mám jen průjem a ať si ještě lehne že se nic neděje..Jenže ten už celý nervozní obouval tenisky a dobaloval tašku.Prý jedeme a hotovo..když už je stejně vzhůru a beztak by neusnul.Nakonec jsem si v mobilní aplikaci počítala kontrakce a jaké bylo mé překvapení když byly pravidelně po 10minutách.A tak jsme vyjeli..nádherná noc..krásný vzduch,nasávala jsem vůni vlhké země a byla jsem jak v tranzu..Porodnice byla vzdálená 40km a tak jsme jeli velice pomalu.Silnice prázná,oba jsme byli v klidu.V půlce cesty se mi pozdávalo že čas mezi vlnami se zkracuje..byly už po pěti minutách..tak jsme trošku zrychlili.Na parkovišti před nemocnicí už byly po 2,5minutách a palce na nohou už se mi kroutily.Pomaličku jsme se došourali na příjem.Natočili mi monitor,sepsaly se papíry..to už jsem požádala o odpojení z monitoru a vlny vydýchávala opřená o stolek..Trošku mě dráždily otázky porodní asistentky- typu jaké máte alergie? Vše má přece napsané v těhu průkazce proběhlo mi hlavou.Konečně výslech za námi..přesunuli nás na porodní pokoj.Tam se mi konečně ulevilo..přítmí soukromí jen my dva.Usadila jsem se na balon a čekala jak se situace vyvine.Chvíli jsem uvažovala o sprše,ale vlny byly po dvou minutách a přítel si nestihl ani převléct domácí pohodlné oblečení.Seděli jsme naproti sobě – já o něj zavěšená a vydýchávali jsme spolu vlny.Vše šlo velice rychle a najednou čas nebyla žádná jednotka..uzavřela jsem se v sobě a když jsem procitla tak jsem zjistila že jsme v porodnici již dvě hodiny..měla jsem dojem že je to deset minut.Náhle jsem ucítila dole zvláštní pocit,myslela jsem že mi praskla voda..Asistentka mě požádala zda se může podívat na lůžku – jak jsem se na něj dostala netuším,najednou slyším že rodíme!!!Začal ruch..druhá asistentka přijela s dalším vozíkem a najednou slyším ať se nadechnu do plic a vydýchnu to dolů..Pěkně se to říká,ale hůř dělá..ať jsem se snažila nadechnout se zhluboka ne a ne..Přítel mě probral- miláčku už vidím ty černé vlásky co sis přála aby malá měla..To mě tak povzbudilo že jsem se nadechla a hlavička byla venku..nadechla jsem se podruhé a ramínka byly venku..víc nevím..velká úleva a najednou na mě leží naše nádherná princezna.Neplakala jen třikrát zakašlala a vzlykla..Koukali jsme na sebe v tom tichu..láska na první pohled..přivítali jsme ji, oblíbali jí,nádherně voněla, pořád jsem jí říkala jak je nádherná a jak moc jsme se na ní těšili a ona na nás jen koukala.Myslím že i slzy dojetí byly.Za chvilku se přisála a najednou se odloučila placenta..Tatínek byl vyzván přestřihnout šňůru.Nechali nás spolu celé dvě hodiny..lékař přišel až po porodu..zkontrolovat můj stav- bez nástřihu,žádné vnitřní ani vnější poranění..pogratuloval nám a šel zas pryč.Partner dostal malou na holý hrudník a tulili se spolu..trochu víc jsem začala krvácet takže mi dali ledy na břicho a nakonec i injekci Metylergometrinu do žíly..Toto vše se událo během tří hodin..byla to taková rychlost že jsme nevytáhli ani aroma oleje ani hudbu ani homeopatika.Později až jsem se trochu vzpamatovala jsem se přítele zeptala zda se mi to zdálo a on povídá podívej se do postýlky..nezdálo.Bylo to tak nádherné a poklidné..vše probíhalo tak jak jsem si přála a jak bylo v porodním přání.Respektovali vše.Zrození je obrovský zázrak a štěstí.. jsem plná energie a štěstí.Děkuji tímto zejména Míše za její kurzy a její pohled na těhotenství a porody..dala mi sílu vzepřít se některým věcem a najít v sobě ženu,která věří že své dítě umí porodit a ne že ji bude porozeno.Jsem jiná a silnější. Míšo díky!